Mateřská škola Sokolovská 182 Praha 8
 

Pravý a levý mozek - lateralita

(teze přednášky, konané 11.2.2005 , pro APV a PedF UK )
MUDr. František Koukolík

Rozlišování levé a pravé strany je jednou ze základních vlastností přírody. Kosmologové tvrdí, že vesmír, který známe, existuje kromě jiného proto, že rozlišuje pravou a levou stranu. Dělá to důsledně. Od elementárních částic až po lidský mozek. Za objevy týkající se laterality lidského mozku dostal Nobelovu cenu r. 1981 R.W.Sperry.

Většina rostlin šplhajících se za světlem, jako jsou liány nebo naše fazole, se otáčí doprava. Prvoci docilující pohyb otáčením se rovněž točí většinou doprava. A naopak - stavební kameny, z nichž jsou bílkoviny našeho těla, jsou levotočivé. Chemicky stejné látky, ale pravotočivé, jsou jedněmi z nejprudších jedů.

Většina lidí na celé světě jsou praváci, část lidí je stranově nevyhraněných, menšina jsou leváci. Otázka zní, kdo je pravák a kdo levák, kdo je „oboustranný“ neboli stranově nevyhraněný. Záleží na to co a jak se měří. Zdaleka nejde jen o to, co a jak bereme do pravé ruky. Praváctví a leváctví totiž nejsou dvě vyhraněné vlastnosti, ale kontinuum. Měří se stupnicí, například Edinburghskou, jejíž rozsah je od minus 100 bodů do plus 100 bodů. V minus pásmu se pohybují vyhranění leváci, v plus pásmu postupně „přibývá praváctví“ až do zcela vyhraněné podoby.

Je zvláštní, jak bylo leváctví ve většině kultur po celé dějiny považováno za něco špatného. V řadě jazyků je označení levé strany synonymem pro označení něčeho špatného, zlověstného, hloupého nebo nešikovného. Stranové nesouměrnosti lidského mozku si všímali anatomové již v poslední čtvrtině 19. století. Postupně našli řadu rozdílů viditelných prostým okem. Lze je prokázat už od poměrně raných vývojových stádií mozku. Jeden z funkčně důležitých rozdílů se týká trojúhelníkovité oblasti kůry na horní ploše horního spánkového závitu, které se říká planum temporale. Má klíčový význam pro zpracování řečových zvuků. Stranový rozdíl je patrný již v 31. týdnu nitroděložního vývoje. Pravé planum temporale má větší než levé 14% mužských a přibližně 18% ženských mozků. V dospělosti se stejná nesouměrnost prokazuje u 6% mužských a 16% ženských mozků.

Jestliže se v souborech vyšetřovaných mozků nerozlišuje pohlaví, pak je v dospělosti planum temporale větší vlevo než vpravo u 65% mozků, stejné jako napravo u 24% mozků a větší napravo než nalevo u 11% mozků.

Praváci mají ve většině případů větší pravý čelní lalok než levý čelní lalok, zatímco levý spánkový a týlní lalok mají větší než pravý. I leváci mají obvykle pravý čelní lalok větší než levý, ale je mezi nimi na rozdíl od praváků vyšší podíl jedinců se stejně velkými čelními laloky nebo s větším levým čelním lalokem než pravým.

Podobných stranových anatomických rozdílů viditelných prostým okem ověřených měření, případně viditelných v zobrazovacích metodách byla nalezena celá řada. Postupně byly objevovány stranové rozdíly v rozsahu cytoarchitektonických polí Brodmanovy mapy. Doloženy byly i chemické rozdíly v různých oblastech pravé a levé strany mozku.

Tyto rozdíly mají vztah jak k rozdílu pohlaví, tak k praváctví a leváctví, kromě toho mají vztah k mozkové reprezentaci řeči a jazyka. Z toho plynou dvě poučení.
Lidský mozek není stranově souměrný. Stranová nesouměrnost má funkční význam.

Důležité je vědět, že nejde o prostou dichotomii, nebo zrcadlové obrazy, například praváci versus leváci, muži versus ženy, ale o jev podstatně složitější.

Příčiny laterality

Podkladem vzniku laterality mohla být genová mutace. Předpokládá se, že vedla k variantě genu - různým variantám téhož genu se říká alely - vedla tedy k alele odpovídající za praváctví. Tato alela by vázala prváctví a s ním i praxii, o které bylo v předcházející kapitole, na levou mozkovou hemisféru. „Alela praváctví“ se označuje D, neboli dextral alela.

Její alternativa se označuje písmenem C od Chance, náhoda. Alela C je stranově neutrální.

Pro genetické ovlivnění laterality svědčí sledování pohybu lidských plodů v průběhu nitroděložního vývoje v rozmezí 12. až 27. týdne. 83% plodů pohybuje častěji pravou než levou paží. Do pusy si vkládá palec pravé ruky 93% lidských plodů.
Jestliže jsou oba biologičtí rodiče praváci, pak pravděpodobnost, že budou mít dítě leváka, je 9,5%. Jestliže je levákem jeden biologický rodič, stoupá pravděpodobnost, že bude jejich dítě levákem na 19,5%, kromě toho se zdá, že leváctví maminek se prosazuje víc než leváctví otců. Jsou-li leváky oba biologičtí rodiče, bude jejich dítě levákem s pravděpodobností 26,5%.

Přibližně 18% populace nemá podle předpokladu mít gen, který podmiňuje praváctví. Polovina z nich, 9% populace, budou čistí leváci, zbylá poloviny „nepraváci“.

Kromě dědičnosti ovlivňuje lateralitu i nitroděložní prostředí plodu, zejména hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu.

Rozšířená teorie říká, že přibližně dvě třetiny populace má standardní dominanci hemisfér, což znamená praváctví (činnost pravé ruky je řízena levou hemisférou) a řeč vázanou na levou hemisféru. Jakýkoli odlišný stav byl pojmenován anomální dominancí, slovo „anomální“ má statistický, nikoli hodnotící smysl. Anomální dominanci hemisfér má tedy přibližně třetina populace.

Odpovídá to podílu mozků u nichž levé planum temporale není větší než pravé. Leváctví a nepraváctví doprovázejí životní výhody i nevýhody. Mezi leváky je větší podíl profesionálních atletů, architektů, lidí dobře zpracovávajících prostor, matematiků a hudebníků. Na druhé straně se mezi leváky častěji objevují vývojové poruchy řeči a jazyka a koktání. Diskutuje se o tom, zda je leváctví vyšším rizikem pro schizofrenii. Lateralitu v minulosti vykládala řada teorií, které postupně padly.

Syndrom rozštěpeného mozku

Existují podoby epilepsie, neboli padoucnice, které nelze zvládnout farmaky. Může se stát, že ložisko nebo jejich větší počet, která spouštějí záchvaty sídlí v jedné hemisféře. Neurochirurgy napadlo, že by mohli omezit šíření záchvatu z jedné do druhé hemisféry tím, že mezi nimi protnou hlavní spojení. Šíření záchvatu do druhé hemisféry totiž znamená ztrátu vědomí. Nečekaná ztráta vědomí nemocné ohrožuje úrazem, někdy je to může stát život.

Mozkové hemisféry propojuje několik systémů vláken. Největší z nich, corpus callosum neboli svorové těleso je asi 200 milionů vláken obousměrně spojujících zrcadlové oblasti hemisfér. Právě tato spojka se protíná nejčastěji, někdy postupně - nejprve její zadní a s odstupem času přední část. Operacím předcházel velký počet pokusů na zvířatech. Zpočátku se zdálo, že výkon na lidech nenechává žádné stopy, přes dlouho dobu, kterou si vyžádalo zotavení. Operovaných není velký počet. Přesto jejich vyšetřování přineslo zcela nové pochopení činnosti lidského mozku.

Výzkum této nevelké lidské skupiny trvá dodnes. Současný fáze výzkumu ukazuje, že lidé s oddělenými hemisférami v pokusných podmínkách:

  1. nedokáží sloučit zrakové informace z obou hemisfér. Na druhé straně se mezi oddělenými hemisférami přenášejí základní informace o umístění předmětu v prostoru. Přenos těchto informací probíhá nerozdělenými částmi mozku. Každá hemisféra dokáže zaměřit svůj systém pozornosti na bod v obou polovinách zorného pole. Rovněž dokáže každá hemisféra vyhledávat předmět zrakem.
  2. Oddělení hemisféry kontrolují pohyby obou paží. Pohyby ruky však kontrolují jen na opačné straně.
  3. Částečné protětí corpus callosum dokázalo, že se na přenosu sémantických informací podílejí jen vlákna jeho přední, nikoli zadní části .
  4. Oddělení hemisfér poškodí vyvolávání informací z paměti. Znovupoznávání, které se ověřuje tím, že se předvede například nějaká sestava předmětů pak se předvede sestava další, v níž jsou jednotlivé objekty z první sestavy a vyšetřovaný je má znovu poznat, tato operace nenarušuje.
  5. Pravá hemisféra na rozdíl od původních představ není nositelem řeči. Jestliže měli operovaní řeč zastoupenou před operací oboustranně, může s odstupem času začít pravá hemisféra mluvit.
  6. Levá hemisféra je „tlumočníkem“ chování a podvědomých citových stavů.
    To je velmi důležitý objev, který byl zařazen mezi teorie vysvětlující vztah mozku a vědomí. Vůlí kontrolované, tedy „herecké“ mimické výkony kontrolu levá hemisféra, zatímco spontánní, „pravé“ citové mimické výrazy kontroluje pravá hemisféra.
  7. Pravá hemisféra rovněž kontroluje humor a metafory.

Odchylnou lateralitu lze dokázat u některých patologických stavů. Je například pravděpodobné, že se projevuje u některých lidí s těžkou podobou antisociální poruchy osobnosti.

Znovu zdůrazňuji, že mozek je funkční jednota, tou je i mozek lidí s oddělenými hemisférami. Syndrom rozštěpeného mozku se projevuje jen v pokusných, přesně definovaných situacích. V každodennosti se tito lidé cítí jako jeden, nikoli jako dva lidé. Mozkové hemisféry v každém okamžiku trvale spolupracují, byť má v některých směrech jedna hemisféra „funkční převahu“ nad hemisférou druhou. Vytrvalé zdůrazňování odlišné funkce hemisfér, dokonce i komerčně ražená „cvičení“ například pravé hemisféry jsou výsledek předsudků jejichž kořeny jsou v 19. století. Udržují se snad pro svou jednoduchost. Jak známo, jednoduchá lež obvykle vítězí nad složitější pravdou.


Výtvarný návrh a ilustrace - Akademická malířka Táňa Svatošová www.tanart.cz, realizace CDI.CZ.